close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Novinky:

  • Z profilu bylo smazáno bydliště, prostě zacházejte tak jakože ten dům máte a nábytek si vymýšlejte (ale ne nic pro zvířata!)
  • Do informacích přidána další důležitá věc o statusech!
  • Probíhá akce, něco jako těžší rychlovka!

Pečovatelský deník (Snow)

22. září 2015 v 15:52 | Cuttie
Zde se zapisuje péče o zvíře.

Poslední starání:

Úterý-22.9.2015
Čtvrtek-24.9.2015

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Saeko Saeko | 22. září 2015 v 20:14 | Reagovat

Po chvíli přemítání nad smyslem života jsem se vřele usmála na svojí věrnou lištičku, která my seděla u nohy a lízala si svůj kožíšek ve smyslu opupravit si jej. ,,Ehm.." Upozornila jsem na svojí maličkost. Snow, jak se má liška jmenovala, se hbitě otočila a zpozorněla. Dala jsem si ruku k puse a neznatelně jsem se zasmála, pak jsem í pohladila po kožíšku. Nejdříve se trochu zamračila, ale když poznala, že je vše v pořádku a že jí nijak necuchám, spokojeně přikývnula a užila si konec pohlazení. Pak ale sklopila hlavu-Hodně jí mrzela ztráta jejího kartáče, teď jsem jí nemohla česat jako za stých časů. Její nervozitu jsem odhalila a neznatelně jsem se pousmála. ,,Neboj se, až nato dojde čas, koupíme ti nový." Nato jsem jí znovu pohladila, tenotkárt rychleji, ale ani tentokrát jsem jí nezacuchala, hladila jsem jí po srsti a proto to snad ani nebylo možné. Podrbala jsem jí za uchem a následně jsem jí pohladila, abych neupravené kousky srsti opět uhladila do původního stavu. ,,Takže.." Na chvíli jsem se odmlčela a sedla si do tureckého sedu. Snow si jen spokojeně sedla. ,,Docela by se nám hodilo nějaké jídlo a vybavení pro tebe, nemyslíš?" Na toto mi jen mlsně přikývnula. Usmála jsem se. ,,Dobře, tak mne tedy omluv." Pak jsem se zvedla a zamířila jsem ke dveřím. U nich jsem se ještě otočila. ,,Čekej mne brzy." S těmito slovy jsem za sebou zabouchla dveře a odešla jsem.

2 Saeko Saeko | 24. září 2015 v 15:09 | Reagovat

Údýchaně, s nákupem v náručí otevřu prudce dveře domu. ,,Jsem doma!" Vyhrknu ze sebe a všechny věci, včetně klíčků od domu si položím na stůl. Má koule chlupů se už žene. Usmála jsem se. ,,Ahoj Snow." Pohladila jsem jí po její hebké, na dotek příjemné srsti. Snow se jen pousmála, nebo to tak alespoň podle zvednutí jejích koutků vypadalo. Následně se po mne mlsně podívala, jestli jsem jí něco přinesla. Pousmála jsem se nad tím. ,,Neboj se, něco tu pro tebe mám." Pak jsem jí podala šunku. Hned se po ní vrhla a co nevidět jí měla sežranou. Mezitím jsem stihla zbytek věcí uklidit na patřičné místo, až na jednu. Na zem před zrak Snow a vedle dřevěného stolku jsem položila keramickou misku s fialovými tlapičkami. ,,Tak, sem ti budu dávat vodu, aby jsi si jí mohla dát, když budeš mít žízeň, jo?" Snow jen přikývnula a pak se na onu misku dívala. ,,,Pozor, hlupáčku." S úsměvem jsem dala trochu stranou její zvědavý čumáček a do misky jsem nalila vodu. Snow se ale otočila. ,,Tak pít se nebude, kdyžtak později." Pokrčila jsem rameny a podívala sena odcházející lišku. ,,Snow? Půjdu se projít do města, chceš taky?" Nato se jen usmála a za chvíli už byla u mě, ani jsem nemrkla. Spokojeně jsem jí podrbala za uchem, což se hned snažila ulíznout si. DÁl jsem to neřešila a společně jsme se vydali do města.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama